Zážitky

Když jsem musela odložit svou vysněnou cestu do Brazílie na neurčito a zvolila indickou alternativu, těšila mě jedna myšlenka: Indie má přeci Gou! Nejmenší indický stát na západním pobřeží byl totiž ovlivněn téměř pětisetletou portugalskou koloniální nadvládou, z níž se vymanil až na počátku šedesátých let minulého století. Její odkaz je patrný všude, kam se člověk podívá: majestátní vilky s prostornými terasami, barokní kostelíky a… Celý článek ›

Radžastán (Rajasthan) je pouštní stát na severozápadě - zase úplně jiná Indie, kterou jsem určitě nechtěla vynechat. Na cestování jsem ulovila polskou spolubydlící Annu, která mluví hindi a už procestovala tak 80% země, takže tentokrát jsem se nechala trochu vést. Shodly jsme se, že se nechceme nikam moc hnát a zvolily jsme si jenom tři magická města: Jaipur, Jaisalmer a Jodhpur. Jenomže jsme netušily, jak nás vypeče indická doprava… Doposud… Celý článek ›

Ja a Kasia. Devitidenni cesta. Ctyri noci ve vlaku, tri v hotelu, jedna v autobuse. Kdyz jsme poprve nastoupily do luzkoveho vagonu naseho 21 hodinoveho “expresu” do Delhi, byly jsme trosicku prekvapene. Zadna kupe, cely vlak je propojeny a vsude kolem jenom chlapi, kteri na nas koukaji jako na zjeveni. A naproti me sedi obrovsky zamraceny cernoch. Byla jsem az prekvapena, jak rychle a beztarostne jsem usnula. Batuzek na zamek pod hlavu, prosteradlo az ke krku a osm hodin uteklo jako nic.… Celý článek ›

Už jsem vás dlouho neinformovala o tom, jak se tady mám, byla jsem totiž trošku mrzutá a nechtěla jsem si takhle veřejně stěžovat :). Ale taky nechci mlžit… Takže ano, moji milí, přiznávám, že moje dosavadní indická zkušenost je stále poněkud rozpačitá. Pořád se nám nechce smířit s tím, že takhle už věci zůstanou po zbytek našeho pobytu, takže neustále bojujeme a dožadujeme se naděje na změny k lepšímu. 1. Práce. Guest relations není úplně… Celý článek ›

Panečku, už jsem tady měsíc :). Nějak rychle to uteklo, na to, že jsem tady zatím pořádně nic nezažila. Dny prosezené v podzemním patře hotelu, kde nebylo co dělat kromě počítání minut, zabíjení moskytů a trénování našeho ďábelského smíchu, hodiny dohadování se s AIESECářema o jejich nedodržených slibech a s managementem hotelu o naší smlouvě a frustraci z toho, že akorát ztrácíme čas, únava z permanentního slevování ze svých nároků a… Celý článek ›

Třetí týden v Indii mi přinesl nadhled. Už jsem rezignovala na reakce typu vztek, rozčílení a otrávenost, že nic nefunguje tak, jak má. Je to zbytečné. Teď už s Évou akorát občas propadáme nekontrolovanému ďábelskému smíchu. Tím si taky nepomůžeme, ale aspoň si prodlužujeme život :). Milé maličkosti, které mi zvedly náladu: Přijela čtvrtá stážistka, která doplní náš mezinárodní tým v hotelu – francouzska Camille. Je ještě plná nadšení a… Celý článek ›

Začnu snem, který se mi zdál. Jsem na velkolepé zahradní párty generálního ředitele hotelu Royal Tulip. Je tu spousta lidí, stojím tu s Katyushou a další stážistkou. Po chvíli přichází samotný pan ředitel. Představuje se nám, vítá nás v Mumbaji a říká, jak ho to veškeré bohatství nudí. Vypráví nám o svém volném čase a o tom, že mimo jiné je jeho koníčkem kutilství – dokonce už sestrojil několik výbušnin. Vcházím dovnitř domu, hledám… Celý článek ›